Blockflötenbau Köllner-Dives

Materiály

Použité materiály při stavbě zobcových fléten

Javor (Acer pseudoplatanus, hustota – cca 0, 56)

Dekorativní drevo s jemnými póry. Pod lešteným povrchem lze vetšinou objevit krásné lesklé plochy kolmé k létum dreva. Barevný odstín je od skoro bílé až nahnedlé, casem muže povrch pusobením svetla zežloutnout. Drevo je tvrdé, dobre se opracovává a tradicne se použivá pro hudební nástroje (dechové). Je cenené kvuli své nízké váze. Nástroje by se po použití meli dobre vysušit (hrozí zde nebezpecí napadení plísní). Zvláštností je tzv .zrcátkový javor: na broušeném ci lešteném povrchu vznikají typická „zrcátka“. Raritou ovšem je ockovaný javor. „Ocka“, podobná malým vetvickám, vznikají rustovou vadou. Nástroj z ockovaného javoru se cení pro svou výjimecnou zdobnost. Javorové nástroje by se mely pravidelne olejovat.


Hrušeň (Pyrus communis, hustota cca – 0, 71)

Klidné dřevo s jemnými póry a častými dřeňovými paprsky, které na některých plochách vytvářejí zrcadélka. Barevný odstín sahá od bledě šedé až k červenohnědé.
Dřevo se lehce a čistě opracovává.
Vlhké nástroje, prosím, dobře vysušit (nebezpečí plísní)
Pro stavbu fléten se používá již od starých času; hruškové flétny se cení pro svůj jemný, měkký zvuk.
Nástroje z hrušky je nutné často olejovat.


Zimostráz (Buxus sempervirens, hustota – cca 1, 10)

Evropský zimostráz je velmi pevný a jemně pórovitý materiál, který se dá dobře soustružit. Barvu má od slabě žluté až po citrónovou žluť, někdy naroste s dekorativnými tmavými proužky.
Větve a suky nelze vždy vyloučit (malý průměr kmene!).
Ze zimostrázu se vyrábí hlavně barokní nástroje, u kterých je žádaný jasný a zářivý tón.
Nástroje ze zimostrázu jsou velmi trvanlivé a často se mírně zkroutí; to ovšem neovlivňuje zvukovou hodnotu nástroje.
Olejovat nutno jen občas.


Eben (Diospyros, hustota – cca 1, 15)

Eben je velmi tvrdý a jeho povrch lze dobře leštit. Kvůli vysoké hustotě se těžce opracovává a při velkých klimatických změnách je náchylný na tvorbu prasklin.
Asijský eben je hluboce černě zbarvený. Eben z Makassaru vykazuje velice dekorativní, rezavě hnědé nerovnoměrné vrstvy.
Z důvodu nebezpečí vzniku prasklin se musí ebenové nástroje pečlivě uchovávat při zhruba stejném klimatu. Nástroje leží těžce v ruce a potřebují málo oleje.


Střemcha (Sorbus torminalis, hustota – cca 70)

Dřevo s jemnou kresbou, tuhé a elastické. Silně sesychá, proto musí být před zpracováním dobře uskladněné a suché.
Je spíše nenápadné, barevně od červené po hnědočervenou, ale krásná, protože se dobře leští.


Tis (Taxus baccata, hustota – cca 0, 65)

Dřevo je pevné, tuhé a elastické, rozměrově stálé.
Nástroje se vyrábí z jádrového dřeva, které je červené až oranžově hnědé a časem tmavne. Díky svému výraznému fládru jde o vysoce dekorativní dřevo, které lze také dobře leštit.
Tis potřebuje – jako každé měkčí dřevo – častěji naolejovat.


Grenadill (Dalbergia melanoxylon, hustota – cca 1,10)

Velice tvrdé, jemně pórovité dřevo obsahující pryskyřici. Barva je tmavě hnědá až černá, podobná ebenu. Zvuk flétny souvisí s tvrdostí dřeva. Tyto nástroje nevyžadují zvláštní péči.


Třešeň (Prunus avium, hustota – cca 0,52)

Husté, s jemnou kresbou, dobře opracovatelné dřevo. Barevný odstín sahá od bleděžluté po červenohnědou a časem tmavně. Třešeň se považuje za dekorativní dřevo
Hodí se především pro středověké a renesanční nástroje.
Aby se předešlo napadení plísní, je po hře nutné vysušení nástroje. Třešňové nástroje je třeba také častěji olejovat.


Cedr (Calocedrus decurrens, hustota cca )

Z cedru se vyrábí jádro. Toto dřevo je dobře schopné absorbce vlhkosti, kterou později zase uvolňuje a tím zabraňuje tvorbě kapiček ve zvukovém kanálu.


Švestka (Prunus domestica, hustota – cca 0,85)

Tvrdé a husté dřevo. Nápadné jsou jeho barevné odstíny, od růžové až po fialově hnědou. Švestka se pro dechové nástroje používala vždy; pro svou krásnou kresbu a také dobrou a lehkou opracovatelnost. Hodí se především pro středověké a renesanční nástroje, které mají temný a příjemný zvuk.
Švestka se musí častěji olejovat.


(slonovina, mmutovina) kosti, umělá slonovina  

Slonovina a mamutovina, které se používají ke zdobení nástrojů, jsou velice drahé materiály. Pravá slonovina by se neměla a také nesmí používat kvůli ochraně zvířat.
Místo tohoto tedy používám bělené kosti – dokud mi to umožňuje jejich průměr. Tento materiál je velice tvrdý a těžce se opracovává, ale vytváří krásnou strukturu a je trvanlivý. Dobře se hodí na vykládání palcových děr.
Při větším zdobení používám umělou hmotu (tzv. umělou slonovinu). Struktura umělé slonoviny je vytvořena podle slonoviny pravé a lze ji obdržet v různých barevných odstínech.

nahoru - předchozí strana

Impressum & Privacy notice - The Změna produktů, cen a případné omyly v textu vyhrazeny.
Poslední aktualizace: Duben 2007
(C) Copyright 2006 by www.divites.de